Peterbald Bivoj
Na 1. máje 2010 Šántí porodila (bohužel operativně) jediné kotě, kluka, který dostal jméno Bivoj. Narodil se vidoucí, s tak dlouhými drápisky, že mu je veterinář ostříhal hned po narození, aby mámě nezmasil bolavé sešité bříško.
Byla jsem u toho, když se Šántí začala probouzet. Po operaci mě veterinář pustil za mámou a miminem. Byli v inkubátoru, v teple, já tam mohla strčit ruce a hladit Šántí, když se probouzela z narkózy. Bylo to moc hezké, pro mně silný zážitek.
Tímto chci poděkovat skvělému veterináři a dobrému člověku MVDr. Radkovi Herynkovi z Plzně-Černic, v jehož odborné péči převážně má kočičí smečka je.
Šántí byla po operativním porodu omámená a já dostala pokyn kotě krmit. Vše jsem měla doma preventivně přichystané, tak jsem po 2 hodinách krmila. Bivoj baštil jako o život. V noci ve 4 jsem už nebyla schopná vylézt z postele, ale o půl hodiny později mě z ní stejně zvedlo jeho vyřvávání-sice sotva narozený, ale hladový se uměl pořádně ozývat. Pak jsem krmila ještě jednou. No a ráno už byl přicucnutý u mámina struku a ta se ujala veškeré péče o svého synka. Byla velice pečivou matkou.
Tohle kotě bylo naprosto mimořádné. Jednak tím, že hned po narození viděl-což u holorozených peterbaldů bývá-a byl hned také velice akční. Jakoby se narodil před 14ti dny. Proti jiným koťatům byl hodně vyvinutý celkově. Brzy běhal, ve třech týdnech slyšel a reagoval na jméno a nastěhoval se mi do postele-no a je v ní dodnes.
Tohle kotě zdědilo po tátovi Baldíkovi žravost-také je všechno jídlo jenom jeho, kdyby bylo ve 3 miskách. Jana říká, že je to "atomové kotě"- na atomový pohon... Čím je starší, tím je nahatější-vypadávají mu u vousky. Kratičkou srst má ještě na tlapkách, ale je jí také stále méně a méně. Povahově je to nejúžasnější stvoření, co si můžete představit. Jako psík. Zavolám "Bivoji" a kotě letí, může si nožky přerazit. Vyloženě přijde na zavolání-pokaždé. Je neuvěřitelně mazlivý a milý.
V současné době je mu něco přes 3 měsíce, ale batůžek na cestu mu nechystám. Zůstává doma. Jak vyrůstal sám, je silně fixovaný na mně a já na něj.
Nyní se začínají pohybovat po pokoji jeho nevlastní sourozenci z vrhu C, a on objevuje kouzlo her s koťaty, o které byl ošizen tím, že byl sám. Tak ho nechám si to užívat. Roste z něj nádherný typový nahatý peterbald. Určitě nás potkáte na nějaké výstavě, i když toto plemeno FIFE u nás neuznala. Lidé musí vidět, jaká je to krása.
Přihlásila jsem Bivoje na výstavu do Chodové Plané, která proběhne ve dnech 4.a 5. září 2010. Tak doufám, že nám do toho nic nevleze a výstavy se zúčastníme.
Na výstavě jsme byli velice obdivovaní-oba posuzovatelé byli nešťastní z toho, že kocourka nemohou nominovat do BIS. Velice se líbil. A choval se, jako kdyby se ve výstavní kleci narodil. Žádný stres. S posuzovatelem laškoval, hrál si, nechal se chovat, byl skvělý. Nezbývá než doufat, že FIFE uzná i peterbalda...
Začíná z něj být pěkný puberťák, blbne, kouše, šílí, je ho všude plno. Ale stačí na něj položit ruku a nahazuje motory a přede a přede a tulí se. Je to velký mazel.
Byla jsem u toho, když se Šántí začala probouzet. Po operaci mě veterinář pustil za mámou a miminem. Byli v inkubátoru, v teple, já tam mohla strčit ruce a hladit Šántí, když se probouzela z narkózy. Bylo to moc hezké, pro mně silný zážitek.
Tímto chci poděkovat skvělému veterináři a dobrému člověku MVDr. Radkovi Herynkovi z Plzně-Černic, v jehož odborné péči převážně má kočičí smečka je.
Šántí byla po operativním porodu omámená a já dostala pokyn kotě krmit. Vše jsem měla doma preventivně přichystané, tak jsem po 2 hodinách krmila. Bivoj baštil jako o život. V noci ve 4 jsem už nebyla schopná vylézt z postele, ale o půl hodiny později mě z ní stejně zvedlo jeho vyřvávání-sice sotva narozený, ale hladový se uměl pořádně ozývat. Pak jsem krmila ještě jednou. No a ráno už byl přicucnutý u mámina struku a ta se ujala veškeré péče o svého synka. Byla velice pečivou matkou.
Tohle kotě bylo naprosto mimořádné. Jednak tím, že hned po narození viděl-což u holorozených peterbaldů bývá-a byl hned také velice akční. Jakoby se narodil před 14ti dny. Proti jiným koťatům byl hodně vyvinutý celkově. Brzy běhal, ve třech týdnech slyšel a reagoval na jméno a nastěhoval se mi do postele-no a je v ní dodnes.
Tohle kotě zdědilo po tátovi Baldíkovi žravost-také je všechno jídlo jenom jeho, kdyby bylo ve 3 miskách. Jana říká, že je to "atomové kotě"- na atomový pohon... Čím je starší, tím je nahatější-vypadávají mu u vousky. Kratičkou srst má ještě na tlapkách, ale je jí také stále méně a méně. Povahově je to nejúžasnější stvoření, co si můžete představit. Jako psík. Zavolám "Bivoji" a kotě letí, může si nožky přerazit. Vyloženě přijde na zavolání-pokaždé. Je neuvěřitelně mazlivý a milý.
V současné době je mu něco přes 3 měsíce, ale batůžek na cestu mu nechystám. Zůstává doma. Jak vyrůstal sám, je silně fixovaný na mně a já na něj.
Nyní se začínají pohybovat po pokoji jeho nevlastní sourozenci z vrhu C, a on objevuje kouzlo her s koťaty, o které byl ošizen tím, že byl sám. Tak ho nechám si to užívat. Roste z něj nádherný typový nahatý peterbald. Určitě nás potkáte na nějaké výstavě, i když toto plemeno FIFE u nás neuznala. Lidé musí vidět, jaká je to krása.
Přihlásila jsem Bivoje na výstavu do Chodové Plané, která proběhne ve dnech 4.a 5. září 2010. Tak doufám, že nám do toho nic nevleze a výstavy se zúčastníme.
Na výstavě jsme byli velice obdivovaní-oba posuzovatelé byli nešťastní z toho, že kocourka nemohou nominovat do BIS. Velice se líbil. A choval se, jako kdyby se ve výstavní kleci narodil. Žádný stres. S posuzovatelem laškoval, hrál si, nechal se chovat, byl skvělý. Nezbývá než doufat, že FIFE uzná i peterbalda...
Začíná z něj být pěkný puberťák, blbne, kouše, šílí, je ho všude plno. Ale stačí na něj položit ruku a nahazuje motory a přede a přede a tulí se. Je to velký mazel.
V květnu 2012 byl peterbald jako plemeno uznán.
Bivoj se stal mezitím kastrátem, který jako milovaný a rozmazlovaný miláček
zůstal doma. Nadále se na výstavách líbí, jen on si jich už tolik neužívá, jako když byl puberťák. On asi ví, že je ten nejkrásnější, tak pro ho mám co tahat někam, kde to má znovu a zas dokazovat, že...
